Je třeba zjednodušit elektronické právní jednání

V Praze 1. června 2020 – Členové názorové platformy Rozumné právo jsou přesvědčeni, že koronavirovou krizi lze využít k odstranění zbytečné administrativy a právní regulace, která škodí podnikání a komplikuje občanům život. Krize a s ní spojená omezení ukázala důležitost elektronických forem právních jednání, a je proto potřeba, aby jim poskytl odpovídající ochranu i náš právní řád. Platforma Rozumné právo navrhuje přistupovat k jednání učiněnému e-mailem či prostřednictvím komunikačních aplikací jako je WhatsApp nebo Facebook Messenger způsobem, který zachová jeho platnost i v případě, je-li vyžadována písemná forma. Cílem je postavit najisto, že smlouvy uzavřené prostřednictvím těchto moderních komunikačních kanálů budou považovány za platné a závazné. Zjednodušena by měla být i anachronická úprava elektronického doručování pracovněprávních dokumentů neodpovídající realitě 21. století.

Doporučení:

  • správně aplikovat unijní nařízení eIDAS, podle kterého může být „podpisem“ i prosté napsání jména a příjmení v textu elektronického dokumentu, např. e-mailu [nebo zprávy poslané prostřednictvím online komunikační aplikace];
  • přijmout legislativní změnu s cílem usnadnit adresátovi právního jednání důkaz, že při elektronickém právním jednání (komunikaci prostřednictvím e-mailu, textové zprávy, aplikací WhatsApp, Viber, Signal, Facebook Messenger ad.) byla naplněna písemná forma, a to zakotvením vyvratitelné právní domněnky, že je-li právně jednáno z elektronické adresy, kterou osoba již v právním styku dříve použila nebo tuto adresu předtím sama uvedla, má se za to, že právně jedná právě tato osoba;
  • zjednodušit nedůvodně přísnou a v praxi téměř nepoužitelnou regulaci elektronického doručování mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.
  1. Již od 1. 7. 2016 je v celé EU platné a účinné Nařízení č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (eIDAS). V návaznosti na toto Nařízení byl v České republice přijat zákon č. 297/2016 Sb., podle jehož § 7 má prostý elektronický podpis stejné účinky jako vlastnoruční podpis. Jinými slovy řečeno, elektronický podpis spočívající v prostém napsání jména a příjmení v textu elektronického dokumentu je podle platných a účinných právních předpisů postaven naroveň podpisu vlastnoručnímu. Vždy ovšem musí být takové jednání spojeno s vůlí podepsat, tedy stvrdit konečnost a závaznost jednání svým podpisem (automaticky přednastavený podpis tedy takové účinky mít nemusí).
  2. Bohužel však existuje problematická judikatura Nejvyššího soudu, podle které není dodržena písemná forma omluvy, byla-li omluva na webové stránce uveřejněna bez elektronického podpisu (rozhodnutí sp. zn. 20 Cdo 1741/2017), nebo jsou neplatné námitky proti výpovědi z nájmu, byly-li zaslány e-mailem bez kvalifikovaného elektronického podpisu (rozhodnutí sp. zn. 26 Cdo 1230/2019). Posledně citované rozhodnutí zabránilo nájemci bránit se u soudu výpovědi z nájmu podnikatelských prostor jen proto, že námitky zaslal e-mailem bez kvalifikovaného elektronického podpisu. To zvláště s ohledem na události posledních měsíců vyznívá velmi neprakticky a necitlivě k realitě komunikace běžné ve 21. století.
  3. Přestože citovaná judikatura se týkala případů, na které se ještě nevztahovalo nařízení eIDAS a snad ji zatím nelze považovat ze strany Nejvyššího soudu za judikaturu konstantní, je třeba takovou interpretaci jednoznačně odmítnout, tím spíše v dnešní době, kdy je elektronická komunikace nejběžnější formou písemné komunikace. Zejména v době (post)koronavirové by mělo být postaveno najisto, že takto provedená jednání jsou platná, neboť četnost elektronických právních jednání v souvislosti s mimořádnými opatřeními významně vzrostla.
  4. První doporučení tedy směřuje k metodologicky správné interpretaci a aplikaci citovaných ustanovení Nařízení eIDAS i zákona č. 297/2016 Sb.
  5. Ačkoli část odborné veřejnosti má i přes výše uvedené za to, že prosté napsání jména a příjmení jednající osoby v e-mailu není (nikdy) elektronickým podpisem, máme za zjevné, že i při absenci podpisu může být zachována písemná forma právního jednání (§ 562 OZ). Při různorodosti způsobů elektronické komunikace v dnešní době by však bylo třeba postavit najisto, že písemná forma ve smyslu § 562 odst. 1 občanského zákoníku („OZ“) může být zachována i při komunikaci přes email, textové zprávy či různé komunikační aplikace (WhatsApp, Facebook Messenger, Viber, Signal, Telegram apod.).
  6. Inspiraci pro možné legislativní řešení lze nalézt v nedávném návrhu novely slovenského občanského zákoníku. Podle něj měla být zavedena vyvratitelná právní domněnka, že je-li právně jednáno z elektronické adresy, kterou osoba již v právním styku někdy použila nebo tuto adresu předtím sama uvedla, má se za to, že jedná právě tato osoba. Jedná se o jednoduché a rozumné řešení, které reflektuje dnes běžně zažité způsoby elektronické komunikace, v rámci níž je běžné, že je identita jednající osoby vyjádřena pouze její elektronickou adresou. Pro případy zneužití elektronické identity je však i v tomto případě ponechán prostor pro prokázání opaku. Elektronickou adresou není myšlena pouze e-mailová adresa, ale i jméno (login/číslo), pod kterým dotyčná osoba komunikuje v rámci jiných způsobů elektronické komunikace, ať již jde o chatovací služby, sociální sítě, či jiné komunikační platformy.
  7. Legislativní úprava by mohla být provedena jednoduchou novelizací § 562 odst. 1 OZ, konkrétně přidáním další věty s tímto zněním: „Je-li právně jednáno z elektronické adresy, kterou osoba v předcházejícím právním styku využívala nebo kterou předtím sama uvedla, má se za to, že právně jednala tato osoba.“
  8. Členové názorové platformy Rozumné právo tedy navrhují přijmout legislativní změnu s cílem usnadnit adresátovi právního jednání důkaz, že při elektronickém právním jednání (komunikaci prostřednictvím e-mailu, textové zprávy, aplikací WhatsApp, Viber, Signal, Facebook Messenger ad.) byla naplněna písemná forma.
  9. Domnívají se zároveň, že pracovní právo by nemělo zůstat stranou a ignorovat technologickou realitu. Zákoník práce v současném znění ve svém ustanovení § 335 upravuje tzv. elektronické doručování písemností mimořádně rigidně. Aby bylo doručení písemnosti účinné, je třeba vyhovět poměrně přísným požadavkům, které toto ustanovení předepisuje. Jsou jimi:
  1. předchozí výslovný písemný souhlas zaměstnance s tímto způsobem doručování;
  2. poskytnutí elektronické adresy zaměstnancem;
  3. doručovaná elektronická písemnost musí být podepsána uznávaným elektronickým podpisem;
  4. převzetí doručované písemnosti musí zaměstnanec potvrdit datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem, a to do tří dnů ode dne odeslání elektronicky doručované písemnosti.
  1. Existující právní úprava řeší pouze doručování konkrétních dokumentů (písemností) prostřednictvím sítě nebo služby elektronické komunikace, ne však elektronickou komunikaci mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem jako takovou, kde obsahem zprávy je e-mailová zpráva sama. Je zjevné, že tato právní úprava je v podstatě nepoužitelná a jedná se o očividný anachronismus. Takto přísné požadavky nejsou v praxi u většiny zaměstnanců (někdy ani zaměstnavatelů) splnitelné, a tudíž se doporučuje jejich legislativní změ­na.
  2. Prvním krokem ke zefektivnění elektronického doručování pracovněprávních dokumentů je dát zaměstnavatelům jednoznačnou možnost získat souhlas zaměstnance nejen pro elektronické doručení konkrétního pracovněprávního dokumentu, nýbrž pro elektronické doručování všech v budoucnu doručovaných pracovněprávních dokumentů. Lze doporučit, aby v souladu s běžnou každodenní praxí komunikace mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem mohl dát zaměstnanec souhlas s komunikací prostřednictvím e-mailových zpráv obecně, kdy je možné právní jednání učinit již v rámci samotného e-mailu a není třeba, aby byl dokument (písemnost) k elektronické zprávě přiložen. Takový souhlas by se mohl týkat i komunikace mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem po skončení pracovněprávního vztahu, pokud by se skončeným pracovněprávním vztahem souvisí – kupř. komunikace ohledně předání agendy, výplaty odstupného, konkurenční doložky, závazků po skončení pracovního poměru apod. Doporučujeme výslovně v uvést, že zaměstnanec má možnost takový souhlas odvolat.
  3. V případě udělení souhlasu zaměstnancem by bylo možno implementovat možnost komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem prostřednictvím elektronické sítě nebo služby elektronických komunikací bez nutnosti potvrzování jejího přijetí zaměstnancem datovou zprávou (nota bene podepsanou uznávaným elektronickým podpisem), jak je tomu doposud.
  4. Členové názorové platformy Rozumné právo jsou připraveni poskytnout veřejným institucím svou součinnost a expertízu za účelem implementace uvedených doporučení.

Ke stažení