14. 03. 2023
V Praze 14. března 2023 – Ministerstvo vnitra připravuje zákon
umožňující omezit online přístup k informačnímu obsahu, který je
způsobilý ohrozit chráněné zájmy České republiky. Veřejnost dosud
neměla možnost seznámit se s uceleným návrhem principů zvažované
regulace. To s ohledem na možný střet právem chráněných zájmů není
vhodné. Platforma Rozumné právo proto doporučuje zahájení veřejné debaty
k vymezení pojmu „škodlivý obsah“, způsobům ohrožení chráněných
zájmů státu, přiměřenosti omezení přístupu k informačnímu obsahu
online a možnostem přezkumu takového omezení.
15. 12. 2022
V Praze 15. 12. 2022 – Česká republika v implementaci unijních
směrnic často zaostává. Není výjimečné, že návrhy zákonů, které
mají za úkol implementovat směrnice Evropské unie, nejsou předloženy
včas, případně se neúměrně protahuje jejich projednání v parlamentu.
Nejvýraznějším aktuálním příkladem je implementace směrnice o ochraně
oznamovatelů (směrnice o whistleblowingu). Ta je stále na počátku
legislativního procesu, tedy před předložením návrhu zákona v PS
Parlamentu ČR, ač měla být implementována již 17. prosince
2021. Opožděná implementace přitom může mít dalekosáhlé důsledky
v mnoha směrech. České republice hrozí vysoké pokuty ze strany Soudního
dvora Evropské unie. Český stát také odpovídá soukromým subjektům za
škodu způsobenou opožděnou implementací. Pro subjekty ve veřejné sféře
hrozí přímý účinek směrnice i bez její implementace, což vytváří
riziko různého zacházení a právní nejistoty. Kromě toho je takový stav
též nedobrou vizitkou, kterou se Česká republika prokazuje v rodině
evropských států, a negativní zprávou pro vlastní společnost. Vláda
i parlament by měly trvale podporovat principy právního státu. Tím spíš
není vhodné, pokud se takové prodlení týká normy, která má chránit
oprávněné zájmy osob, které reagují ve veřejném zájmu proti nekalým
praktikám.
23. 05. 2022
V Praze 23. května 2022 – Český právní řád trpí mnoha neduhy.
Těmi nejvýznamnějšími jsou nekoncepčnost, nadměrná právní regulace,
nedostatek provázanosti či nestabilita. Tyto problémy mají dlouhodobě svůj
základ ve způsobu tvorby práva. Je tedy dobře, že programové prohlášení
vlády se věnuje i oblasti legislativy, avšak navrhovaná opatření
nepřinesou zásadní změnu. Názorová platforma Rozumné právo má za to,
že při zachování stávajícího institucionálního nastavení
legislativního procesu nelze očekávat podstatně lepší výsledky tvorby
práva, a předkládá návrhy alternativních řešení, která by mohla vést
ke znatelné změně.
26. 04. 2022
V Praze 26. dubna 2022 – Problematické ústavní nastavení a praxe
výkonu prezidentského úřadu po zavedení přímé volby prezidenta republiky
vyvolávají riziko nebezpečného zablokovávání politického systému a
nevymahatelnosti ústavních pravidel. Průtahy při jmenování vlády či
odvolávání a jmenování ministrů, existence vlády opírající se jen
o důvěru prezidenta a faktická nemožnost podrobit sporné kroky prezidenta
kontrole ze strany Ústavního soudu ohrožují principy parlamentní republiky.
Platforma Rozumné právo považuje za potřebné změnit Ústavu tak, aby
nebylo možné relativně často porušovat Ústavu a principy parlamentní
republiky a aby byla zajištěna účinná právní obrana proti takovému
jednání prezidenta.
31. 01. 2022
V Praze 31. ledna 2022 – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
(ÚOHS) dlouhodobě ukládá za protisoutěžní jednání vysoké pokuty,
které nemají v jiných oblastech státní správy obdoby. Přísné
trestání kartelů či zneužití dominantního postavení, což je
považováno za skutečné „zločiny“ proti spotřebitelům, jsou namístě.
Trestání ze strany soutěžního úřadu by však mělo též respektovat
zásady proporcionality a rovného zacházení, které se projevují mj. tím,
že za méně závažné prohřešky proti soutěžním pravidlům budou
ukládány relativně nižší pokuty. Aktuální metodika pro ukládání
pokut, kterou ÚOHS přijal a kterou se řídí, však tyto principy
nenaplňuje. Její aplikace vedla bez jakéhokoliv přechodného období
k dramatickému zvýšení pokut za stejný typ jednání oproti minulosti a
neumožňuje dostatečnou diferenciaci trestů pro různě závažná
protiprávní jednání. ÚOHS zároveň v rozporu s obecně platnými
zásadami správního trestání nezohledňuje při výpočtu pokuty
skutečnost, že se část, a to třeba i podstatná, protisoutěžního
jednání uskutečnila za účinnosti předchozí, mírnější, metodiky pro
výpočet pokut. To by se mělo co nejdříve změnit.
16. 12. 2021
V Praze 16. prosince 2021 – Soudní znalci zastávají v demokratickém
právním státě nezastupitelnou úlohu a bez jejich posudků se soudy, orgány
veřejné správy či soukromé osoby v odborně složitých otázkách
neobejdou. V České republice sledujeme dlouhodobý úbytek počtu znalců.
Nová právní úprava, jejímž účelem je zvýšení kvality a odpovědnosti
znalců, nebyla doprovázena zásadnější změnou nevyhovujícího systému
odměňování, což zřejmě povede k dalšímu zhoršení dostupnosti
kvalitních znaleckých posudků v mnoha oborech a odvětvích. Má-li justice
a veřejná správa řádně fungovat, je třeba co nejrychleji změnit způsob
odměňování znalců a přijmout další opatření k zajištění jejich
dostatečné kvality a dostupnosti. Bez toho dojde k ohrožení ústavně
chráněného práva na spravedlivý proces.
16. 11. 2021
V Praze 16. 11. 2021 – V poslední době jsou stále více
diskutovány závazky a výzvy vyplývající ze Zelené dohody pro Evropu ,
základní rozvojové unijní strategie, pro členské státy Evropské unie.
Dlouhodobý rozpočet EU a Plán EU na podporu oživení ekonomiky počítá
s tím, že investice do evropské ekonomiky, zasažené v posledním období
pandemií, budou směřovány z podstatné části právě do opatření na
podporu environmentální udržitelnosti, zejména na snižování emisí
pomocí nástrojů Zelené dohody, a do rozvoje digitálního věku. Platforma
Rozumné právo si je vědoma komplexity tématu Zelené dohody i svých
omezených možností jej přesně právně pojmout, zejména s ohledem na jeho
věcnou složitost, rozsah dotčených oblastí a citlivost. Nepřísluší jí
komentovat politickou či environmentální potřebnost Green Dealu, ale bere
jej jako skutečnost, z níž plynou právní výzvy, které je třeba vzít na
vědomí a zohlednit v právním řádu ČR. Dle jejího názoru je
každopádně třeba v České republice zintenzivnit právní podporu pro
přípravu ekonomiky na změny, které budou s implementací Zelené dohody
nutně spojeny ve středně- a dlouhodobém hledisku s ohledem na rozvojové
výzvy Evropské unie směřující k tzv. udržitelnosti (enviromentální,
sociální a hospodářské). Je nutné vytvořit vhodné podmínky pro české
podnikatele, pokud chtějí uspět na vnitřním trhu, a zároveň změny
vyvážit účinnými sociálními opatřeními (spravedlivý přechod).
30. 09. 2021
V Praze 30. září 2021 – Pandemie COVID-19 zasáhla také do
běžného chodu soudů. Omezení způsobená pandemií však mohou přispět
k urychlení elektronizace justice a soudních jednání. Užití on-line formy
soudních jednání je přitom přínosné nejen za nouzového stavu nebo
v době pandemické pohotovosti, ale i po skončení omezení. Členové
platformy Rozumné právo proto obecně podporují rozšíření varianty
soudních jednání on-line, zejména pak v oblasti občanského soudního
řízení a správního soudnictví.
25. 05. 2021
V Praze 25. května 2021 – Od vyhlášení nouzového stavu bylo
v České republice odsouzeno zřejmě až 1 500 osob za spáchání
majetkového trestného činu během nouzového stavu k vyššímu trestu
odnětí svobody nepodmíněně. V březnu tohoto roku vydal Nejvyšší soud
rozsudek, který tuto praxi zpochybnil – k vyššímu trestu lze odsoudit
pachatele pouze tehdy, pokud existuje věcná souvislost mezi pandemií a
trestným činem. Ve věznicích je v tuto chvíli nejméně několik stovek
osob odsouzených na základě právního názoru, který Nejvyšší soud
prohlásil za nezákonný. Odsouzené osoby však nemají k dispozici žádný
opravný prostředek. Tato situace je v dané chvíli i systematicky
nepřijatelná a členové platformy Rozumné právo apelují na co
nejrychlejší nápravu.
04. 05. 2021
V Praze 4. května 2021 – Souběh funkce člena statutárního orgánu
obchodní společnosti a výkonu pracovního poměru právo nezakazuje. Zákaz
takového souběhu však dovodila judikatura Nejvyššího soudu. Názor
Nejvyššího soudu měnící se v čase, spolu se zrušením výslovné
právní úpravy souběhu v důsledku rekodifikace soukromého práva,
způsobuje nejistotu všech, kterých se to týká. Soudní dvůr EU aktuálně
řeší předběžnou otázku položenou Nejvyšším správním soudem, zda
člen statutárního orgánu, který je zároveň zaměstnancem, může být za
zaměstnance považován také pro uspokojení mzdových nároků při platební
neschopnosti zaměstnavatele. Je zřejmé, že ve věci souběhu stále není
zcela jasno.
13. 04. 2021
V Praze 13. dubna 2021 – Rodná čísla se používají jako jeden
z běžných způsobů identifikace fyzických osob, například při
uzavírání smluv anebo při ověřování bezdlužnosti. Opakované odklady
konce zápisu rodných čísel do občanských průkazů proto vyvolávají
nejistotu. Stát by měl přechod k novému způsobu jednoznačné identifikace
fyzických osob naplánovat tak, aby se na něj mohli dostatečně připravit
všichni, kteří ověření identity jiné osoby potřebují pro svou činnost.
Zvolené řešení by mělo minimalizovat náklady na jeho zavedení ve státní
správě i soukromém sektoru a upřednostnit jednoduchost a srozumitelnost pro
běžného uživatele.
01. 03. 2021
V Praze 1. března 2021 – Česká republika za poslední rok přijala
neobvykle velké množství právních norem a mimořádných opatření. Dělo
se tak zejména v souvislosti se zvládáním pandemické situace. Občané
i firmy si zvykli čerpat informace o aktuálně platných pravidlech zejména
z tiskových a mediálních zpráv, které se však dosti často lišily
o publikovaných pravidel. Česká republika se s nepřehledností platného
práva potýká dlouhodobě. Norem je velké množství a jsou měněny
příliš často. Orientovat se v tom, co platí, je obtížné i pro
profesionály. Základním předpokladem možnosti obyvatel řídit se právem
je přitom jeho univerzální dostupnost, tedy možnost snadno zjistit, jaká
pravidla právě platí. V tomto ohledu České republika dlouhodobě
selhává, když pouze informuje o nově přijatých normách a o změnách
dříve přijatých norem, avšak svým občanům zdarma nenabízí jednoduchý,
všeobecně dostupný, a přitom státem garantovaný nástroj k zjištění
jejich platného stavu. Tuto roli stát přenechal soukromým společnostem,
které právo zpřístupňují sice efektivně, avšak za úplatu. Bez
přístupu k placeným službám je právo z pohledu občana v současnosti
nepřehledné, nesrozumitelné a tedy nepředvídatelné. Zásada, že neznalost
zákona neomlouvá, se v takových podmínkách stává neudržitelnou fikcí.
Je proto potřeba co nejdříve zajistit, aby veřejnost měla k dispozici
zdarma závazná a státem garantovaná znění právních předpisů a
přístup k co nejširší řadě přidružených funkcionalit, jako jsou
různá časová znění právních předpisů, související právní předpisy
nebo přidružené dokumenty.
10. 02. 2021
V Praze 10. února 2021 – Co nejširší dostupnost a co nejrychlejší
očkování co největšího počtu obyvatel je prioritou boje s pandemií
Covid-19. Spolu s rychlým očkováním je třeba usilovat o co
nejrychlejší návrat k běžnému společenskému životu, otevření
ekonomiky a obnovení živé kultury. K tomu lze přispět i tím, že se na
očkované nebudou vztahovat protiepidemická omezení, že jim nebude bráněno
ve vstupu alespoň do restaurací a kulturních zařízení, víkendovému
ubytování či cestování. Členové platformy Rozumné právo v tomto
stanovisku uvádějí, že takový krok je za níže stanovených podmínek
v souladu s Ústavou, a to i v situaci, kdy očkování není dostupné
všem. Zákaz rozlišování by vedl k prohloubení ekonomických problémů a
rovnosti „v bídě“ a sám o sobě by mohl být pravděpodobně
neústavním.
18. 01. 2021
V Praze 18. ledna 2021 – Platforma Rozumné právo je toho názoru, že
předkládaný změnový návrh zákona o elektronických komunikacích,
kterým by mělo být operátorům uloženo poskytovat údaje o lokalizaci
mobilních stanic osob, které onemocní infekčním onemocněním, je nejen
protiústavní, ale i věcně, právně a technicky nesprávný. Stát by měl
hledat jiná, ústavně konformní a technicky správná řešení zvládání
pandemie.
08. 12. 2020
V Praze 8. prosince 2020 – Platforma Rozumné právo je toho názoru,
že boj s epidemií není válka či obdobný stav, a proto primární
využívání nouzového stavu není vhodné. Stát musí hledat jiné formy
pružného přijímání opatření pro boj s nemocí. Navrhovaná právní
regulace protiepidemických opatření, podle níž by hlavní hygienik měl
mít široké pravomoci a velkou míru volného uvážení při omezování
základních lidských práv a svobod, je však neakceptovatelná, pokud
omezování základních práv a svobod, byť krátkodobá, nebudou podrobena
důsledné parlamentní kontrole. Tuto formu kontroly je třeba doplnit,
přičemž vzorem může být existující německá nebo rakouská právní
úprava.
09. 11. 2020
V Praze 9. listopadu 2020 – Společenská situace vzniklá v důsledku
epidemie nemoci Covid-19 na jaře 2020 si vyžadovala mimořádné reakce
veřejné moci, včetně mimořádně rychlých reakcí legislativních. Již
tehdy však názorová platforma Rozumné právo upozornila, že i ve stavu
legislativní nouze je nezbytné, aby členové Parlamentu i veřejnost měli
na seznámení se s návrhy zákonů alespoň minimální čas nutný k tomu,
aby předkládané legislativní předlohy prostudovali, posoudili, a mohli jim
případně kvalifikovaně oponovat. Jak se bohužel ukazuje, vláda
i Parlament pokračují v praxi, při níž jsou návrhy zákonů
předkládány a projednávány ve stavu legislativní nouze i tam, kde
k jejich přípravě měla veřejná moc k dispozici nejméně půl roku.
Před takovým postupem je třeba co nejrozhodněji varovat.
27. 10. 2020
V Praze 27. října 2020 – Koronavirová krize a s ní spojená
opatření odhalila bezpočet praktických problémů, s nimiž se potýká
digitalizace služeb státu. Je potřeba urychlit další kroky tak, aby se
komunikace s úřady prostřednictvím dálkového přístupu stala pro občany
standardní a nekomplikovanou možností, a dále aby orgány veřejné moci co
nejdříve a efektivně zavedly přístup k digitální službě tak, jak to
ukládá zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby
(„ZPDS“).
01. 10. 2020
V Praze 1. října 2020 – Český daňový systém je nepřehledný.
Nedává podnikateli možnost se od státu dozvědět, jak má v konkrétní
věci správně postupovat. I přesto ale stát nechává veškerou
odpovědnost za řádně uvedenou daň na podnikateli. Navíc, pokud finanční
úřad podnikateli doměří daň na základě daňové kontroly, vzniká
rovněž povinnost uhradit vysoké sankce. Kromě úroku z prodlení
(aktuálně cca. 15 % ročně) je to rovněž penále ve výši 20 %
z doměřené částky. Podle členů platformy Rozumné právo je tento stav
do budoucna neudržitelný.
27. 08. 2020
V Praze 27. srpna 2020 – Silnou mediální odezvu v minulých dnech
vzbudil soudní spor řidiče, jemuž stejný zaměstnavatel platil v Olomouci
o 3.000 Kč nižší mzdu než řidičům v Praze. Soudy došly k závěru,
že práce řidičů v různých regionech je v podstatě shodná a že za ni
přísluší stejná mzda. Ve sporu nakonec rozhodoval Nejvyšší soud (sp. zn.
21 Cdo 3955/2018), který však již řešil pouze otázku, zda §
110 zákoníku práce dává při určení mzdy prostor pro zohlednění
sociálněekonomických podmínek konkrétního regionu. Dospěl k závěru,
že nikoli. Členové platformy Rozumné právo nepovažují výklad soudu za
překvapivý, domnívají se však, že příslušné pravidlo v zákoníku
práce není rozumné a mělo by být změněno. Zákoník práce by do budoucna
neměl bránit zaměstnavatelům a zaměstnancům, aby při sjednávání
odměny mohli zohlednit konkrétní podmínky regionálních trhů práce.
06. 08. 2020
V Praze 6. srpna 2020 – V médiích se opakovaně objevují případy,
kdy je pachatel krádeže odsouzen za drobnou krádež v obchodě k citelnému
nepodmíněnému trestu odnětí svobody (např. za krádež pěti housek
v hodnotě 62,50 Kč na 1 a půl roku nebo za krádež salámu a krabicového
vína na 2 roky a 2 měsíce). Členové platformy Rozumné právo mají za
to, že vyhlášený nouzový stav, resp. událost vážně ohrožující život
nebo zdraví lidí, nemají automaticky znamenat aplikaci přísnějšího
ustanovení.
08. 07. 2020
V Praze 8. července 2020 – Již před pandemií nemoci Covid-19 byl
výkon práce z domova (tzv. homeworking) stále častějším způsobem
výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele, v řadě případů
i oblíbeným benefitem, na který zaměstnavatelé lákali nové zaměstnance.
V mnoha případech bylo motivací zaměstnavatele umožnit výkon práce
z domova za účelem úspory času zaměstnance dojížděním, zároveň však
homeworking například umožnil výkon práce zaměstnancům, kteří by jinak
museli čerpat rodičovskou dovolenou. Homeworking jim umožnil dřívější
návrat do zaměstnání za přijatelných podmínek. Koronavirová krize
následně z práce z domova vytvořila na téměř tři měsíce „pracovní
standard“. Členové platformy Rozumné právo mají za to, že institut
homeworkingu má v zákoníku práce sice oporu, ta však není zcela
dostatečná. Zároveň, s ohledem na to, že hlavním účelem domova (na
rozdíl od pracoviště) není výkon práce, nelze se nadále spoléhat pouze
na existující úpravu, nýbrž pro práci z domova je třeba nastavit vhodná
pravidla, která budou přijatelná jak pro zaměstnavatele, tak pro
zaměstnance. Členové platformy Rozumné právo navrhují, aby pravidla byla
z velké části dispozitivní a pouze nejdůležitější aspekty měly formu
kogentní úpravy. Cílem je odstranění bariér pro efektivní homeworking
tam, kde jej chtějí využívat zaměstnavatelé i zaměstnanci.
25. 06. 2020
V Praze 25. června 2020 – Koronavirová krize a s ní spojená
omezení přinesla nečekanou výzvu i pro volný pohyb zboží na vnitřním
trhu Evropské unie (EU). V souvislosti s dočasným uzavřením vnitřních
hranic se v mnoha státech otevřela nebo obnovila diskuse nad tzv.
potravinovou soběstačností. V České republice se tyto debaty zintenzivnily
v souvislosti s návrhem na úpravu zákona o potravinách, který by
obchodníky ve svém důsledku mohl nutit nabízet určité vysoké procento
potravin českého původu. Toto téma, často označované jako problematika
„potravinové soběstačnosti“, je nastolováno opakovaně a zvláště
v této době je aktuální. Podle přesvědčení členů názorové platformy
Rozumné právo ovšem řešení postavená na podobných principech jako
zmiňovaný návrh představují narušení jednoho ze základních principů
EU, kterým je volný pohyb zboží na vnitřním trhu, vedou k omezení
konkurence, zvýšení cen a snížení nabídky. „Potravinová
soběstačnost“ (ve smyslu zahrnujícím i potravinovou bezpečnost) může
být relevantní hodnotou, avšak je třeba hledat právní cesty, které
nepovedou k porušení základních principů evropské integrace a k újmě
spotřebitelů v podobě vyšších cen a menšího výběru.
15. 06. 2020
V Praze 15. června 2020 – V době epidemické krize jsme byli svědky
ochromení soudních jednání. Garanci kontinuity soudních jednání
v podobných mimořádných situacích, kdy fyzické jednání u soudu není
možné, může poskytnout videokonferenční hovor. Ten obecně představuje
prostředek, jehož intenzivnější využití výrazným způsobem napomůže
k potřebné modernizaci soudních řízení ve formě jejich usnadnění,
urychlení a zefektivnění. Podle názorové platformy Rozumné právo existuje
v českém právním řádu značný potenciál pro významnější využití
videokonferenčních hovorů, než je tomu dnes. To je vhodné změnit
i s ohledem na skutečnost, že epidemické a podobné krize se mohou
opakovat. Při intenzivnějším využití se lze inspirovat v řadě
členských států Evropské unie.
08. 06. 2020
V Praze 8. června 2020 – I při řešení koronavirové krize je
nezbytné ochraňovat svobodnou a férovou hospodářskou soutěž, a to
i proto, že zdravé konkurenční prostředí přispívá k rychlému
zotavení ekonomiky. Při hledání nástrojů řešení obtíží podnikatelů
zasažených ekonomickou krizí je proto vhodné hledat a volit nástroje,
které mají na konkurenci co nejmenší dopad. Z různých nástrojů státní
pomoci má kapitálový vstup státu do obchodních korporací největší
potenciál negativně soutěž ovlivnit. Proto by měl být tento druh
intervence zvažován pouze v krajních případech, a to jen tehdy, kdy jiné
nástroje nejsou k dispozici, a za podmínek, které zajistí soulad
s unijními pravidly poskytování státní pomoci.
01. 06. 2020
V Praze 1. června 2020 – Členové názorové platformy Rozumné právo
jsou přesvědčeni, že koronavirovou krizi lze využít k odstranění
zbytečné administrativy a právní regulace, která škodí podnikání a
komplikuje občanům život. Krize a s ní spojená omezení ukázala
důležitost elektronických forem právních jednání, a je proto potřeba,
aby jim poskytl odpovídající ochranu i náš právní řád. Platforma
Rozumné právo navrhuje přistupovat k jednání učiněnému e-mailem či
prostřednictvím komunikačních aplikací jako je WhatsApp nebo Facebook
Messenger způsobem, který zachová jeho platnost i v případě, je-li
vyžadována písemná forma. Cílem je postavit najisto, že smlouvy uzavřené
prostřednictvím těchto moderních komunikačních kanálů budou považovány
za platné a závazné. Zjednodušena by měla být i anachronická úprava
elektronického doručování pracovněprávních dokumentů neodpovídající
realitě 21. století.
25. 05. 2020
V Praze 25. května 2020 – Reakce na epidemii a její následky je
závažný úkol státu, který vyžaduje i rychlé a účinné využití
dostupných nástrojů právní regulace mimořádných situací. Podle
názorové platformy Rozumné právo však praktické použití těchto
nástrojů odhalilo řadu problémů z hlediska jejich ústavnosti a
zákonnosti. „I v mimořádných situacích, jako jsou epidemie, je třeba
trvat na důsledném dodržování Ústavy, Listiny, ústavních a jiných
zákonů, principů parlamentní demokracie a demokratického právního
státu,“ upozorňují členové platformy Rozumné právo.
Rozumné právo